Možná jste si na konci srpna všimli nezvykle oranžového západu Slunce (až příliš do žluta). Za touto neobvyklou a pro někoho možná i zlověstnou podívanou zřejmě může sopka Kasatoči (Kasatochi) na ostrovech Aleuty na Aljašce.
V červnu a červenci letošního roku byly publikovány další dvě studie, které vycházejí z dat americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a které potvrzují velké množství různého vodního a vlhkého prostředí, a to po dlouhou dobu existence Marsu.
Podle odborníků z Brown University, Carnegie Institution for Science a Case Western Reserve University, je pravděpodobné, že náš Měsíc nevznikl jako suché vesmírné těleso. Ve vzorcích vulkanického skla, jež přivezlo Apollo 15, totiž nalezli vodu.
Jistě si každý člověk alespoň jednou položil otázku, kde jsme se tu vzali. Nikoli jako jedinec, dokonce nikoli jako lidstvo, ale jako živý organizmus. Touto základní otázkou se lidé zabývají od pradávna. Ostatně jde o základní otázku různých náboženství i mýtů. Dnes se na ni podíváme z pohledu současné oficiální vědy.
Rumunský vojenský Mig měl podle televizního kanálu ProTV 30. října 2007 kolizi s neidentifikovaným létajícím objektem, při které byl těžce poškozen, ale podařilo se mu vrátit na základnu.
Čím jiným by mohl tento projekt začínat, než samotným počátkem prostoru a času, toho prostoru a času, jaký známe nyní, tedy velkým třeskem (z anglického Big Bang). Možná se vám zdá, že na velkém třesku není nic záhadného. Věřte, že je, a to mnohé. Velký třesk zdaleka není jedinou teorií vzniku vesmíru. Z hlediska dosavadních zkoumání je pouze tou nejpravděpodobnější teorií.
Od 26. května 2008 pracuje na Marsu sonda Phoenix, jejímž hlavním úkolem je zkoumání možnosti přítomnosti života na Marsu v minulosti.