Żur (čtěte žur) je světlá kyselá polévka připravovaná dříve hlavně o Velikonocích. Základem je takzvaný „bílý boršč“, který se dál může upravovat několika způsoby.
Bílý boršč
Je to vlastně zkvašená žitná mouka.
Potřebujeme:
Příprava:
Na žitnou mouku nalijeme trochu vařící vody, abychom získali řídké těstíčko. Až vychladne, zalijeme jej litrem vlažné vody a přidáme kůrku z režného chleba. Všechno to přelijeme do velké sklenice, kterou obvážeme gázou a postavíme na teplé místo. Za tři dny máme bílý boršč zkvašený. V lahvích pak vydrží v chladu až dva týdny.
Vegetariánský žur
Potřebujeme:
Příprava:
Uvaříme zeleninový vývar s houbami. Do čistého vařícího vývaru přidáme bílý boršč (necezený). Množstvím bílého boršče regulujeme kyselost podle vlastní chuti. Do vroucí polévky přidáme utřený česnek a brambory. Nakonec podle chuti dosolíme.
Brambory lze také podávat zvlášť posypané osmaženou cibulkou.
Žur s klobásou
Připravujeme jej stejně, jako vegetariánský žur, ale vaříme jej s tvrdou klobásou, kterou před podáváním vyndáme z polévky a nakrájíme na kolečka. Také můžeme brambory podávat zvlášť polité osmaženou slaninkou (a klidně i včetně osmažené cibulky).
Tento blog je pokusem, jak sama pro sebe, a doufám i pro pár dalších lidí, utřídit střípky (čili drobky) informací o tom, co mě zajímá nebo co považuji za praktické - informace k aukcím na internetu; o foťácích, focení a všem kolem toho; to, co se nám zdá záhadné a neznámé, čemu moc lidí nerozumí a přesto to většinu z nás alespoň někdy zajímá a časem snad i pár osvědčených receptů z mé kuchyně. Monika
ale jo, jenom, že tohle v české kuchyni funguje pod jiným jménem, žur z rovin Polska přešplíchnul přes Sněžku, po cestě nenávratně ztratil toho buřta (asi byl moc těžký a vypad, nebo ho sežral Krakonoš), a za hřebenem se z něj stalo po obohacení kmínem dosti známé podkrkonošské kyselo, a tomu základu se tady říká kvásek a dá se koupit u některého pekaře nebo i rovnou v pytlíku. Mimochodem, a co ještě kopr?