Zákony

Záruky při prodeji v internetových aukcích 2

Kolem internetových aukcí bývají také časté dohady o zárukách, tedy o odpovědnosti prodávajících, jak podnikatelů, tak i nepodnikatelů, za vady prodávaných předmětů. Minule jsem se věnovala odpovědnostem za vady při kupních smlouvách mezi soukromými osobami a nyní se podíváme na odpovědnost za vady v případě spotřebitelských smluv.

V článku Právní rámce obchodování v internetových aukcích jsem psala o tom, jakými zákony se prodej v aukcích řídí. V článku Záruky při prodeji v internetových aukcích 1 jsem popisovala odpovědnost za vady při kupních smlouvách mezi soukromými osobami (i když by se jednalo o podnikatele, ale mimo jeho podnikání). Tento typ jsem pracovně nazvala „osoby osobám“. Přibližme si teď oblast, která je zákonem upravena přísněji, a to spotřebitelské smlouvy, s přihlédnutím k tomu, že v případě internetových aukcí jsou tyto smlouvy uzavírány prostředky komunikace na dálku. Tento typ jsem pracovně nazvala „podnikatelé spotřebitelům“ a psala jsem o něm toto:

Při prodejích podnikatelů těch předmětů, které jsou spojeny s jejich podnikatelskou činností (zboží, materiál, majetek) koncovým zákazníkům – spotřebitelům, tedy nepodnikajícím osobám, nebo osobám podnikajícím, které tyto předměty kupují pro osobní potřebu, nikoli v souvislosti se svým podnikáním, vznikají kupní smlouvy podle občanského zákoníku – kupní smlouvy (§ 588 až § 610), včetně zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě (§ 612 až § 627) a o spotřebitelských smlouvách (hlava pátá).

Opakuji, že pro určení, podle jakých ustanovení kterých zákonů kupní smlouvy vznikají, není rozhodující, zda jde o prodej nového nebo použitého zboží, stejně jako není rozhodující, zda kupní smlouva vznikla na základě standardní aukce s přihazováním nebo aukce s předem danou neměnnou cenou (obvykle Kup Teď, Kup Hned apod.).

Odpovědnost za vady při prodeji typu „podnikatelé spotřebitelům“

V oblasti kupních smluv je zákon nejpřísnější a nejkonkrétnější právě u spotřebitelských smluv – na prodávající nakládá mnohé povinnosti a kupujícím přiznává mnohá práva. Zde se budu věnovat pouze těm, která se vztahují k odpovědnosti za vady, ale stručně zmíním také některé další povinnosti a práva.

V případě internetových aukcí je třeba zákon uplatňovat takto: nejprve je třeba dodržet speciální ustanovení o smlouvách uzavíraných na dálku a o spotřebitelských smlouvách, co tato ustanovení neřeší, je nutno řešit podle zvláštních ustanovení o prodeji v obchodě a co neřeší ani ona, je řešeno podle obecných ustanovení o kupních smlouvách, právních úkonech apod. Vždy je třeba také přihlížet k zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Povinnosti prodávajících

Povinností prodávajícího je před uzavřením kupní smlouvy spotřebitele informovat o názvu firmy (jménu a příjmení prodávajícího), sídle (bydlišti), u zahraničního prodejce i adrese podniku nebo organizační složky v ČR (pokud existuje), identifikačním čísle (IČ, dříve IČO), údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiné evidenci včetně spisové značky, kontaktních údajích (poštovní adresa pro doručování, telefonní číslo, e-mailová adresa) a případných údajích o kontrolním orgánu (pokud činnost prodávajícího musí být povolována). K těmto údajům musí prodávající zajistit trvalý přístup, proto je vhodné je umístit na vlastní informační stránku v aukčním systému (např. stránka „o mně“).
Před uzavřením kupní smlouvy musí také prodávající poskytnout kupujícím tyto informace: název a popis zboží, cenu (je jasné, že v případě internetových aukcí ji většinou určují kupující sami nebo program aukčního systému, ale často i prodávající jako cenu předem danou (Kup Teď, Kup Hned apod.), zda je cena uvedena včetně všech daní a poplatků, náklady na dodání, způsob platby a dodání, poučení o právu na odstoupení od smlouvy (podle § 53 odst. 7 a 8 občanského zákoníku), náklady na použití komunikačních prostředků, dobu platnosti cenové nabídky (i v případě internetových aukcí!).
Před uzavřením smlouvy musí být kupující také informován o tom, zda je smlouva po uzavření archivovaná a zda je poté přístupná, o jednotlivých technických krocích k uzavření smlouvy a o tom, jak může zjistit a opravit chyby, které do objednávky vložil. Kupující má také právo své údaje před podáním objednávky měnit. Tyto zákonné požadavky plní v případě internetových aukcí většinou provozovatel aukčního systému, ale není na škodu, pokud je prodávající nějak stručně zmíní na své stránce v aukčním systému.
Pokud se prodávající zavázal plnit nějaký kodex chování, je povinen s tím kupujícího seznámit před uzavřením smlouvy.

Po uzavření smlouvy, ale před plněním (tj. obvykle v době od ukončení aukce do doručení zboží) musí prodávající poskytnout kupujícímu tyto informace: obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, identifikační číslo, informace o podmínkách uplatnění práva odstoupit od smlouvy, včetně návodu, jak v tomto případě postupovat, informace o službách po prodeji a zárukách, podmínky pro zrušení smlouvy (jen pokud je doba platnosti smlouvy větší než 1 rok nebo je na dobu neomezenou).

Při dodání zboží musí prodávající informovat kupujícího o vlastnostech zboží, o způsobu jeho použití a údržby a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití (viz § 9 zákona o ochraně spotřebitele) a také informaci o tom, kde může uplatnit nároky z reklamací.

I při tomto typu prodeje má prodávající povinnost upozornit kupujícího, že předmět má vady a tyto vady popsat. Za popsané vady prodávající neodpovídá.

Pokud kupující požádá, je mu prodávající povinen vystavit písemné potvrzení záruky (záruční list). Umožňuje-li to povaha věci, platí místo záručního listu doklad o zakoupení věci, který musí mít ale stejné povinné údaje, jako záruční list, a to: jméno a příjmení, název nebo obchodní název prodávajícího, identifikační číslo, sídlo nebo bydliště a adresu, kde je možné uplatnit reklamaci.

Odpovědnosti prodávajících

Prodávající je odpovědný za to, předmět z aukce že je ve shodě s kupní smlouvou a že je bez vad (vyjma vad, na které upozornil). Formulace „ve shodě s kupní smlouvou“ znamená, že předmět má takovou kvalitu a vlastnosti, které prodávající uvedl v aukci nebo jsou popisované výrobcem nebo očekávané na základě reklamy nebo alespoň pro věci takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů (například zákonu o technických požadavcích na výrobky), je v odpovídajícím množství nebo hmotnosti a odpovídá účelu jejího použití.
Příklady:
Prodávající uvedl v aukci „červené bavlněné triko“ a kupujícímu přijde sice triko červené, ale s obsahem umělých vláken, jde o rozpor s kupní smlouvou. Stejně tak není ve shodě s kupní smlouvou, pokud přijde triko rozpárané nebo pokud kupující zakoupit 5 kusů trik a přijdou mu pouze 4 kusy.
Prodávající umístí omylem videokazetu do kategorie DVD a z textu aukce není zřejmé, že jde o videokazetu – i v tomto případě půjde o rozpor s kupní smlouvou, pokud kupujícímu nakonec přijde videokazeta místo očekávaného DVD.

Prodávající je také odpovědný za vady věci. Pokud prodávající v aukci popsal nějaké vady, není odpovědný za takto popsané vady. V případě, že byla v aukci prodávaná použitá věc, není prodávající odpovědný ani za vady, které odpovídají běžnému opotřebení před prodejem. Prodávající také není odpovědný za běžné opotřebení věci jejím používáním po prodeji. Za vady věci, které vznikly neodbornou montáží nebo uvedením do provozu, jež podle kupní smlouvy provedl prodávající nebo někdo jiný na odpovědnost prodávajícího, anebo kupující podle nesprávných pokynů v návodu, prodávající odpovídá také.

Lhůty

Obecná záruční doba na spotřební zboží je dvouletá (24 měsíců). To nevylučuje, aby si prodávající nestanovil dobu delší. Tam, kde je záruční lhůta uvedená na obalu nebo v návodu, končí záruční doba v této uvedené lhůtě. U potravin je obecná záruční lhůta 8 dní, u krmiv 3 týdny, u zvířat 6 týdnů.

Záruční doba (odpovědnosti za vady) při prodeji použitých věcí je také 24 měsíců od převzetí předmětu kupujícím. Prodávající může tuto dobu zkrátit, ale nikoli na méně, než 12 měsíců. Zkrácená záruční doba musí být uvedena v dokladu o prodeji.

Záruční doba začíná běžet převzetím předmětu kupujícím. V případě, že je nutné odborné uvedení koupené věci do provozu (například zapojení plynového kotle) a toto uvedení do provozu má provést jiný subjekt, než prodávající, začíná běžet záruka až po tomto uvedení do provozu. Kupující přitom musí uvedení do provozu objednat nejpozději do 3 týdnů od převzetí předmětu.
Do záruční doby se nepočítá doba opravy. Běh záruční doby se zastavuje ve chvíli, kdy kupující uplatní práva z odpovědnosti za vady a začíná opět běžet ve chvíli, kdy měl opravený předmět vyzvednout z opravy. Prodávající musí kupujícímu vystavit potvrzení o tom, kdy své právo uplatnil, že byla provedena oprava a jak dlouho trvala.
Pokud je předmět vyměněn za nový, začíná běžet záruční doba znovu od převzetí nové věci.

Prodávající musí o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitých případech do 3 dnů (nepočítá se sem přiměřená doba na vyhotovení odborného posudku).

Reklamaci musí prodávající vyřídit včetně opravy co nejdříve, nejpozději do 30 dnů, pokud se s kupujícím nedohodne na době delší. Pokud tuto lhůtu prodávající nedodrží, má kupující stejná práva, jako by se jednalo o vadu neodstranitelnou.

V prvních šesti měsících záruční doby platí trochu jiný režim nároků kupujících. Po tuto dobu totiž platí, že na rozpor s kupní smlouvou, který se v ní projeví, je pohlíženo jako na rozpor, který existoval už při převzetí věci. Znamená to, že po prvních šest měsíců záruky lze vady reklamovat jako rozpor s kupní smlouvou a v následujícím období trvání záruky lze už jen uplatňovat nároky z odpovědnosti za vady.

Prodávající se nemůže nijak vyvázat ze své zákonné odpovědnosti za vady, a to ani dohodou mezi ním a kupujícím. Taková dohoda je neplatná.

Nároky kupujících

V prvních šesti měsících může kupující uplatnit své nároky plynoucí z rozporu s kupní smlouvou, včetně „reklamace“ vad. V této době má nárok na to, aby prodávající uvedl bez zbytečného odkladu věc do souladu se smlouvou (kupujícího to nesmí nic stát). Není přitom rozhodující, zda jde o vadu odstranitelnou nebo neodstranitelnou. Kupující si může vybrat mezi výměnou věci a její opravou. Pokud ani jedno z toho není možné, má kupující nárok požadovat přiměřenou slevu nebo od smlouvy odstoupit. Nic z toho samozřejmě neplatí v případě, kdy kupující o rozporu se smlouvou věděl nebo jej dokonce sám způsobil.

Po 6 měsících až do konce záruční doby může kupující uplatnit už jen nároky v souvislosti s odpovědností prodávajícího za vady.

Je-li vada odstranitelná, má kupující právo na to, aby prodávající vadu včas a řádně odstranil (kupujícího to nesmí nic stát), a to opravou nebo, pokud to není neúměrné, výměnou (celé věci nebo vadné součástky). Pokud ani jedno není možné, může kupující požadovat slevu z ceny nebo odstoupit od smlouvy.

Je-li vada odstranitelná, ale opakující se (prodávající vadu odstranil a přesto se opět vada vyskytla a kupující nemůže proto předmět řádně užívat) nebo má-li předmět více odstranitelných vad, pro které nelze předmět řádně užívat, může si v tomto případě kupující vybrat mezi výměnou a odstoupením od smlouvy.

Je-li vada neodstranitelná a brání v užívání předmětu jako by byl bez vady, může si kupující vybrat mezi výměnou a odstoupením od smlouvy.

U jiných neodstranitelných vad, může si kupující vybrat mezi výměnou věci, slevou z ceny nebo odstoupením od smlouvy.

Kupující má právo vymáhat své nároky z rozporu s kupní smlouvou i z odpovědnosti za vady soudně, pokud je uplatnil ve stanovených lhůtách.

Kupující má právo chtít po prodávajícím všechny přiměřené náklady, které pro uplatnění svých práv v souvislosti s odpovědností za vady měl. K těmto nákladům patří například náklady na prověření technického stavu věci, náklady na poštovné (zpět prodávajícímu), na doručení věci k opravě. Přímé náklady na odstranění vady sem ale nepatří. Viz § 598 občanského zákoníku.
I tyto náklady má kupující možnost vymáhat soudně, pokud je oznámí prodávajícímu ve stejné lhůtě, jako vady samotné.

Kupující má také možnost požadovat po prodávajícím náhradu škody, která mu případně vznikla v souvislosti s vadou předmětu, která nebyla prodávajícím v popisu aukce uvedena. Viz § 600 občanského zákona. Ani sem však nepatří náklady na odstranění vady. Škodou ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí například škoda na životě a zdraví nějaké osoby nebo škoda na jiném majetku, která vznikla vinou vady koupeného předmětu. Často jde například o poškození nějakého přístroje vadnou součástkou, kterou kupující dokoupil a odborně instaloval – čili vadou samotné součástky, nikoli vadnou instalací, a to jen v tom případě, že tato vada nebyla uvedena v popisu aukce.

Jak to tedy je s náklady na opravu vadného předmětu (na odstranění vady)? Vady má v prvé řadě odstraňovat řádně, včas a na své náklady prodávající. U nového zboží většinou prodávající kupujícímu poskytne seznam záručních opraven, nebo si předmět vyžádá k opravě. U použitého zboží se může také stát, že se bude chtít prodávající s kupujícím dohodnout, že kupující nechá sám věc opravit a prodávající mu tyto náklady uhradí. Nikdy by ale neměl kupující jednat svévolně bez dohody s prodávajícím. To znamená, že bez dohody by kupující neměl nechávat předmět opravit. Nemá totiž pak žádný právní podklad, podle kterého by mohl po prodávajícím vyžadovat náhradu nákladů na opravu.
Má-li kupující nárok na přiměřenou slevu (viz výše), je už vlastně tato sleva jistou formou úhrady na odstranění vady.
Má-li kupující nárok na odstoupení od smlouvy nebo na výměnu předmětu, je bezpředmětné mluvit o jakýchkoli nákladech na opravu.

Má kupující nárok na vrácení i těch nákladů na dopravu, které mu vznikly koupí vadného předmětu, pokud pro vadu od kupní smlouvy odstoupil? Tedy má kupující nárok na vrácení nákladů na dopravu předmětu z aukce? Jistě. Odstoupením od smlouvy se tato smlouva od počátku ruší (§ 48 odst. 2 občanského zákoníku) a každý z účastníků smlouvy je povinen druhému vrátit všechno, co podle zrušené smlouvy dostal (§ 457 občanského zákoníku). Kupující vrací prodávajícímu předmět z aukce včetně všech dodatků a doplňků, prodávající vrací kupujícímu celou přijatou částku, čili cenu a jakékoli další příplatky a poplatky.

Vybraná ustanovení zákonů

Kupní smlouvy obecně, závazkové právo obecně, odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení a právní úkony obecně viz vybraná ustanovení zákonů u článku Záruky při prodeji v internetových aukcích 1.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb. (část), zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995, zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., 136/2002 Sb., 320/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 135/2002 Sb. (část), zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 278/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.

HLAVA PÁTÁ
SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY

§ 52

(1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

(2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

(3) Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

§ 53

(1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping), veřejná komunikační síť, například internet.

(2) Prostředky komunikace na dálku umožňující individuální jednání mohou být použity jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použití neodmítl. Pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy, faxové přístroje a automatické rozesílání elektronické pošty. Použitím těchto prostředků komunikace na dálku nesmí spotřebiteli vzniknout žádné náklady.

(3) Při použití prostředků komunikace na dálku musí být obsahem návrhu informace nutné k uzavření smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy upravených v této části a podstatných náležitostí smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto informace musí být poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem s přihlédnutím k zásadám dobré víry a k ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitelů.

(4) Při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace:

a) obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty,

b) údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování,

c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,

d) cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány,

e) náklady na dodání,

f) způsob platby, dodání nebo plnění,

g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 8,

h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku,

i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.

K informacím podle písmen a) a b) zajistí dodavatel trvalý veřejný přístup; nedodržení této povinnosti se považuje za nepředání informací podle § 53 odst. 7.

(5) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Objednávka a potvrzení jejího obdržení jsou považovány za doručené, pokud se s nimi strany, jimž byly určeny, mohou seznámit.

(6) Po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku, nejpozději však před plněním, musí být spotřebiteli písemně poskytnuty tyto informace:

a) obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,

b) informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy,

c) informace o službách po prodeji a o zárukách,

d) podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok.

(7) Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 6, činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.

(8) Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 7 od smluv

a) na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,

b) na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli dodavatele,

c) na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání,

d) na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal,

e) na dodávku novin, periodik a časopisů,

f) spočívajících ve hře nebo loterii.

(9) Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.

(10) Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení.

§ 53a

(1) Při použití elektronických prostředků^2d) musí být součástí návrhu kromě informací podle § 53 odst. 3 rovněž informace o tom, zda je smlouva po svém uzavření dodavatelem archivována a zda je přístupná, informace o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy, informace o jazycích, v nichž lze smlouvu uzavřít, informace o možnosti zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky a informace o kodexech chování, které jsou pro něj závazné nebo které dobrovolně dodržuje, a jejich přístupnosti při použití elektronických prostředků; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

(2) Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje v ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

(3) Smlouva a všeobecné obchodní podmínky musí být spotřebiteli poskytnuty ve formě, která umožňuje archivaci a reprodukci.

(4) Pro odstoupení od smlouvy platí § 53 odst. 7 obdobně.

§ 54

Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 9 a § 53a se nevztahují na smlouvy

a) o finančních službách (§ 54a); ustanovení § 53 odst. 1 až 3 a 5 a § 53a se na tyto smlouvy použijí,

b) uzavírané prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních provozoven,

c) uzavírané provozovateli prostředků komunikace na dálku prostřednictvím veřejných telefonů,

d) uzavírané na výstavbu či prodej nemovitosti nebo týkající se jiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu,

e) uzavírané na základě dražeb,

f) na dodávku potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele,

g) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.

§ 55

(1) Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

(2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

(3) V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

§ 56

(1) Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

(3) Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která

a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví,

b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu,

c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele,

d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí,

e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli,

f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby,

g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy,

h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě,

i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena,

j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly,

k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

§ 57

(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy.

(2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy; písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně bydliště či sídla takové osoby.

(3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím odstavci má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na smlouvy

a) jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení do ní začleněných,

b) na dodávku potravin nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do jiného jím určeného místa,

c) na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogu dodavatele, s nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v nepřítomnosti dodavatele, za předpokladu, že mezi stranami má pokračovat spojení při plnění uzavřené nebo jiné smlouvy, a za předpokladu, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je s tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě,

d) pojistné a o cenných papírech.

ODDÍL ČTVRTÝ
Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě

§ 612

Jestliže fyzická nebo právnická osoba prodává zboží jako podnikatel (dále jen “prodávající”) v rámci své podnikatelské činnosti, platí kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i následující ustanovení § 613 až § 627.

§ 613

Věci lze prodávat i na objednávku. Prodávající je povinen obstarat objednané zboží v dohodnuté lhůtě a není-li lhůta dohodnuta, ve lhůtě přiměřené okolnostem. Nestane-li se tak, objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit. Odstoupením objednatele od smlouvy není dotčeno jeho právo na náhradu škody.

§ 614

(1) Je-li prodávající podle dohody s kupujícím nebo podle povahy věci povinen dodat věc na místo určené kupujícím, kupující je povinen převzít věc při dodání. V ostatních případech je kupující povinen převzít věc při prodeji, nedohodne-li se s prodávajícím jinak.

(2) Nepřevezme-li kupující věc v době uvedené v odstavci 1, prodávající je oprávněn požadovat poplatek za uskladnění; výši poplatku stanoví zvláštní předpis, popřípadě určuje dohoda mezi účastníky.

(3) Převzetím věci přechází na kupujícího vlastnictví koupené věci. Při zásilkovém prodeji přechází vlastnictví na kupujícího převzetím věci kupujícím na místě dodání jím určeném. Při samoobslužném prodeji dochází k převodu vlastnictví ke koupené věci okamžikem zaplacení ceny za vybrané zboží. Do tohoto okamžiku může kupující vybrané zboží vrátit na původní místo. Jestliže kupující svým zaviněním poškodí nebo zničí vybrané zboží před převodem vlastnického práva, odpovídá za škodu podle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu.

§ 615

Plnění, která se s prodejem věci obvykle neposkytují, je třeba zvláště dohodnout.

Shoda s kupní smlouvou
§ 616

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, shodou s kupní smlouvou podle odstavce 1 se dále rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena.

(3) V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (dále jen “rozpor s kupní smlouvou”), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil.

(4) Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.

§ 617

Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou.

§ 618

Věci, které mají vady, jež nebrání, aby mohlo být věci užíváno k určenému účelu, musí být prodávány jen za nižší ceny, než je obvyklá cena bezvadné věci; kupujícího je třeba upozornit, že věc má vadu a o jakou vadu jde, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Odpovědnost za vady prodané věci
§ 619

(1) Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka).

(2) Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. U věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána.

(3) Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.

§ 620

(1) Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena v souladu se zvláštními právními předpisy lhůta k použití věci, skončí záruční doba uplynutím této lhůty.

(2) U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, může být zvláštním právním předpisem záruční doba prodloužena nad dobu uvedenou v odstavci 1; prodloužení záruční doby se může týkat i jen některé součástky věci.

(3) Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou (záruční list). Záruční list musí obsahovat jméno a příjmení, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifikační číslo, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu. Umožňuje-li to povaha věci, postačuje namísto záručního listu vydat kupujícímu doklad o zakoupení věci obsahující uvedené údaje.

(4) Pokud je to s ohledem na poskytovanou záruku potřebné, prodávající v záručním listě srozumitelným způsobem vysvětlí obsah poskytované záruky, uvede její rozsah, podmínky, dobu platnosti a způsob, jakým je možno uplatnit nároky z ní plynoucí. V záručním listu prodávající zároveň uvede, že poskytnutím záruky nejsou dotčena práva kupujícího, která se ke koupi věci váží podle zvláštních právních předpisů. Nesplněním povinností týkajících se vydání záručního listu není platnost záruky dotčena.

(5) Prohlášením v záručním listě vydaném kupujícímu může prodávající poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně; v záručním listě pak určí prodávající podmínky a rozsah prodloužení záruky.

§ 621

Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou věc uvést do provozu jiný podnikatel než prodávající, začne záruční doba běžet až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.

§ 622

(1) Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.

(2) Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat.

(3) Jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit.

§ 623

Vada, která vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením věci do provozu, bude považována za vadu věci, pokud tato montáž nebo uvedení do provozu byly sjednány v kupní smlouvě a byly provedeny prodávajícím nebo jinou osobou na odpovědnost prodávajícího. To platí rovněž v případě, kdy montáž nebo jiné uvedení věci do provozu provedl kupující a vada vznikla na základě nesprávných pokynů uvedených v návodu k montáži nebo k uvedení věci do provozu.

§ 624

Má-li věc prodávaná za nižší cenu nebo věc použitá vadu, za kterou prodávající odpovídá, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.

§ 625

Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v záručním listě uveden jiný podnikatel určený k opravě, který je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u podnikatele určeného k provedení záruční opravy. Podnikatel určený k opravě je povinen opravu provést ve lhůtě dohodnuté při prodeji věci mezi prodávajícím a kupujícím.

§ 626

(1) Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

(2) Práva z odpovědnosti za vady u věcí, které se rychle kazí, musí být uplatněna nejdéle v den následující po koupi; jinak práva zaniknou.

(3) U věcí použitých práva z odpovědnosti za vady věci zaniknou, nebyla-li uplatněna do 24 měsíců ode dne převzetí věci kupujícím. Prodávající může tuto dobu v dohodě s kupujícím zkrátit, ne však méně než na 12 měsíců; tuto dobu uvede prodávající v dokladu o prodeji věci.

§ 627

(1) Doba od uplatnění práva z odpovědnosti za vady až do doby, kdy kupující po skončení opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby nepočítá. Prodávající je povinen vydat kupujícímu potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a o době jejího trvání.

(2) Dojde-li k výměně, začne běžet záruční doba znovu od převzetí nové věci. Totéž platí, dojde-li k výměně součástky, na kterou byla poskytnuta záruka.

(3) Jakákoliv ujednání mezi prodávajícím a kupujícím, uzavřená před uplatněním práva z odpovědnosti za vadu prodané věci, pokud by v jejich důsledku toto právo zaniklo nebo bylo omezeno, jsou neplatná.

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. (část), zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb. (část), zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb. a zákona č. 36/2008 Sb.

ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení

§ 1
Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele.

(2) Ustanovení zvláštních předpisů týkající se podmínek výroby, dovozu, prodeje a označování výrobků a poskytování služeb nejsou tímto zákonem dotčena.

(3) Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

§ 2
Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,

b) prodávajícím podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby,

c) výrobcem podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást nebo poskytl služby, který vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil,

d) dovozcem podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie,

e) dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobky,

f) výrobkem věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu,

j) službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony, kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23,

s) odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

(2) Prodávajícím se pro účely tohoto zákona rozumí i fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny.

§ 6
Zákaz diskriminace spotřebitele

Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat.

Informační povinnosti

§ 9

(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

(2) Povinností uvedených v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.

§ 10

(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny

a) názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití,

b) též údaji o složení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají,

c) též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.

(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.

(3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.

(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.

(5) Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.

(6) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.

(7) Na prodej použitého zboží se ustanovení odstavců 1 až 3 vztahuje pouze přiměřeně.

§ 11

(1) Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 13 a 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce.

(2) Jednotlivé informace uvedené v § 9 a 10 mohou být poskytnuty v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.

(3) Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem.

§ 12

(1) Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit.

(2) Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že:

a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti,

b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí,

c) v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť,

d) cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není,

e) vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není.

(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně i na informace o způsobech stanovení cen.

§ 13

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou (dále jen “reklamace”) spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav.

Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb

§ 15

(1) Umožňuje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen na žádost spotřebitele výrobek předvést.

(2) V případech stanovených zákonem je prodávající povinen řádně vyplnit záruční list.

(3) Není-li služba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu služby, její rozsah, jakost, cenu za provedení služby a termín jejího plnění.

§ 16

(1) Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat také místo určení a datum dodávky.

(3) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

(4) Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je prodávající povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.

§ 19

(1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba, je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

(2) V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace.

(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit.

(4) Při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle § 13 písemnou formou poskytnout zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde může spotřebitel i po ukončení takového prodeje nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.

ČÁST TŘETÍ
Úkoly veřejné správy

§ 23
Dohled nad ochranou spotřebitele

(1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce, s výjimkou dozoru podle odstavců 2, 3, 4 a 8 až 11.

(2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 4 až 5a, § 9, 14a a 17 na úseku zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

(3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 4 až 5a, § 9, § 10 odst. 1 a 3, § 14a a 17, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, provádějí krajské hygienické stanice.

(4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 4 až 5a, § 9, 14a a 17 na úseku veterinární péče provádějí Státní veterinární správa, krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze.

(5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9 až 13, § 14 odst. 2, § 14a až 16 a § 18 v oblasti obchodu a služeb provádějí též obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti.

(6) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 5 odst. 2, § 7b a 14a provádějí též celní úřady. V případě zjištění výrobků nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 5 odst. 2, je celní úřad oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit a následně rozhodnout o jejich propadnutí nebo zabrání.

(7) Inspektor České obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 5 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem, je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu úřadu, k provedení celního řízení a dalšího řízení.

(8) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a, § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 5 až 7, § 11, 12 a 14a na úseku střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.

(9) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a, § 6 a 12 vykonává Česká národní banka, jedná-li se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou osob, které vydávají elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu.

(10) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a na úseku léčiv provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.

(11) Při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle tohoto zákona, se postupuje podle zákona o regulaci reklamy.

§ 23a

(1) Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věta druhá je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

(3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s písemným souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.

(4) Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny uložit rozhodnutím výrobci, dovozci, dodavateli nebo prodávajícímu povinnost stáhnout výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou z trhu. V případě bezprostředního ohrožení života, vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.

(5) Prodávající je povinen vyrozumět výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, a neprodleně zajistit v součinnosti s nimi způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Dodavatel je povinen na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu neprodleně zajistit v součinnosti s výrobcem způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Výrobce nebo dovozce je povinen na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stáhnutí výrobku z trhu zajistit v součinnosti s nimi způsob převzetí výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Vrácení nebo zpětné převzetí jsou účastníci dodávek těchto výrobků stahovaných z trhu povinni zajistit ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nebo, není-li lhůta stanovena, bez zbytečných průtahů a vyrozumět o tom dozorový orgán.

(6) Nedojde-li k vrácení nebo zpětnému převzetí výrobků podle odstavce 4 v souladu s rozhodnutím dozorového orgánu nebo bez zbytečných průtahů, je dozorový orgán oprávněn vedle uložení pokuty, je-li ohrožen život, zdraví nebo majetek, nařídit zničení výrobku na náklady toho, kdo povinnost vrácení nebo zpětného převzetí těchto výrobků nesplnil.

Správní delikty

§ 24

(1) Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik,

b) vyrábí, dováží, vyváží, nabízí, prodává nebo daruje výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami, nebo

c) použije neoprávněně ekoznačku.

(2) Výrobce nebo podnikatel jako osoba odpovědná za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 10a neoznačí materiály použité v hlavních částech obuvi nebo tyto údaje neposkytne dodavateli, či prodávajícímu.

(3) Výrobce, dovozce nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 18a používá názvy jednotlivých druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly nebo nedoplní firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní firmu nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny upřesňujícími údaji.

(4) Dodavatel, prodávající nebo vývozce se dopustí správního deliktu tím, že nabízí, prodává nebo vyváží výrobky, které byly určeny pro humanitární účely a označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního právního předpisu.

(5) Výrobce nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nezajistí na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stažení výrobku z trhu způsob převzetí výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán.

(6) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí neprodleně na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán.

(7) Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle § 3,

b) při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6,

c) nesplní informační povinnost podle § 9 a § 10 odst. 2,

d) nezajistí, aby jím prodávané výrobky byly označeny podle § 10 odst. 1, 3 a 4,

e) odstraní nebo změní označení výrobků nebo jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem,

f) neupozorní při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, spotřebitele předem na tyto skutečnosti nebo takové výrobky prodává společně s ostatními výrobky anebo v provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, umístí předměty, které neslouží k prodeji,

g) poskytuje informace v rozporu s § 11,

h) informaci o ceně poskytuje v rozporu s § 12,

i) neinformuje spotřebitele podle § 13,

j) neoznačí provozovnu podle § 14 odst. 1,

k) neinformuje při ukončení činnosti v provozovně živnostenský úřad podle § 14 odst. 2,

l) nepředvede spotřebiteli výrobek podle § 15 odst. 1,

m) nevyplní záruční list podle § 15 odst. 2,

n) nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky podle § 15 odst. 3,

o) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1,

p) nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s následnou dodávkou místo určení a datum dodávky,

q) nevyznačí při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, tyto skutečnosti v dokladu o zakoupení výrobku,

r) nesplní povinnost prodeje výrobku v hygienicky nezávadném obalu podle § 17,

s) neinformuje spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů podle § 18 odst. 1, nebo v rozporu s § 18 odst. 2 neinformuje spotřebitele o změně peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů anebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů anebo výkup vratných zálohovaných obalů zastaví,

t) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji,

u) nezajistí, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace,

v) nerozhodne o reklamaci nebo ji nevyřídí podle § 19 odst. 3,

w) neposkytne při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu informace podle § 19 odst. 4, nebo

x) nevyrozumí bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, nebo neprodleně nezajistí způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán.

(8) Provozovatel tržiště (tržnice) se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14a nevede nebo nepředloží evidenci prodávajících.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. c), j) až q), s), u), x),

b) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavců 2 a 3, odstavce 7 písm. b), d), f), g), i), r), t), v),

c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 7 písm. a), e), h) a odstavce 8,

d) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 5 a 6 a odstavce 7 písm. y).

(10) Příkazem vydaným na místě lze za správní delikt uložit pokutu do výše 5 000 Kč.

§ 24a

(1) Fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny, se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle § 3,

b) při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6,

c) poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12,

d) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1, nebo

e) použije neoprávněně ekoznačku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 24b

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 23 vykonává dozor nad dodržováním povinnosti, jež byla spácháním správního deliktu porušena. Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten z nich, který nejdříve zahájil správní řízení, a nebylo-li správní řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první. O zjištěném porušení povinnosti správní orgán bezodkladně informuje správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti.

(6) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu.

Odkazy

Občanský zákoník, Zákon o ochraně spotřebitele