Zákony

Záruky při prodeji v internetových aukcích 1

Kolem internetových aukcí bývají také časté dohady o zárukách, tedy o odpovědnosti prodávajících, jak podnikatelů, tak i nepodnikatelů, za vady prodávaných předmětů. Dnes se podíváme na to, co o těchto prodejích říkají zákony ČR.

V článku Právní rámce obchodování v internetových aukcích jsem psala o tom, jakými zákony se prodej v aukcích řídí. Zde proto jen stručně zrekapituluji:

Při prodeji mezi soukromými osobami (nepodnikateli nebo podnikateli, kteří danou věc prodávají/kupují ze/do svého soukromého majetku, nikoli v souvislosti se svým podnikáním) vznikají kupní smlouvy podle občanského zákoníku (zákon č. 40/1965 Sb., občanský zákoník), především podle jeho ustanovení o kupní smlouvě (§ 588 až § 610). Tento typ budu pro další text označovat jako „osoby osobám“.

Při prodejích podnikatelů těch předmětů, které jsou spojeny s jejich podnikatelskou činností (zboží, materiál, majetek) koncovým zákazníkům – spotřebitelům, tedy nepodnikajícím osobám, nebo osobám podnikajícím, které tyto předměty kupují pro osobní potřebu, nikoli v souvislosti se svým podnikáním, vznikají kupní smlouvy podle občanského zákoníku – kupní smlouvy (§ 588 až § 610), včetně zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě (§ 612 až § 627) a o spotřebitelských smlouvách (hlava pátá). Tento typ budu pro další text označovat jako „podnikatelé spotřebitelům“.

Při prodejích podnikatelů těch předmětů, které jsou spojeny s jejich podnikatelskou činností (zboží, materiál, majetek) jiným podnikatelům, kteří tyto předměty kupují v souvislosti se svým podnikáním, vznikají kupní smlouvy podle obchodního zákoníku (obchodní závazkové vztahy podle části třetí zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník). Tento typ by se dal označit jako „podnikatelé podnikatelům“. V dalším textu se mu už věnovat nebudu, protože předpokládám, že podnikatelé svá práva i povinnosti znají nebo mají své vlastní právní zástupce, kteří jim je vysvětlí.

Pro určení, podle jakých ustanovení kterých zákonů kupní smlouvy vznikají, není rozhodující, zda jde o prodej nového nebo použitého zboží, stejně jako není rozhodující, zda kupní smlouva vznikla na základě standardní aukce s přihazováním nebo aukce s předem danou neměnnou cenou (obvykle Kup Teď, Kup Hned apod.).

Odpovědnost za vady při prodeji typu „osoby osobám“

Při tomto typu prodeje (nejen na internetových akcích), je nutno nejprve zmínit povinnost prodávajícího upozornit kupujícího na vady předmětu, o kterých prodávající ví (§ 596 občanského zákoníku). Vady je ale třeba posuzovat s ohledem na stáří a opotřebení předmětu. Vadou není přiměřené opotřebení vzhledem ke stáří předmětu. Prodávající proto jistě neprohloupí, pokud všechny jemu známé vady uvede v popisu aukce a také vyfotí.

Pokud se ukáže, že prodaný předmět má vady, na které prodávající neupozornil (nepopsal je v aukci), má kupující nárok na přiměřenou slevu z ceny. Pokud jsou tyto dodatečně zjištěné vady natolik závažné, že je tím předmět neupotřebitelný, má kupující právo od smlouvy odstoupit. Upozorňuji, že v tomto případě musí jít o dodatečně zjištěné vady, na které prodávající neupozornil. Pokud bylo v aukci například napsáno, že kabát je celý rozpáraný, nelze tuto vadu „reklamovat“ i když je tím bezesporu kabát neupotřebitelný k nošení. Viz § 597 odst. 1 občanského zákoníku.

Od smlouvy může kupující odstoupit i tehdy, jestliže je v popisu předmětu v aukci napsáno, že je předmět bez vad nebo že má nějaké vlastnosti a po převzetí předmětu kupujícím se ukáže jakákoli vada nebo předmět uvedenou vlastnost nemá (§ 597 odst. 2 občanského zákoníku).

Prodávající si ale může v popisu aukce výslovně určit, že daný předmět prodává „jak stojí a leží“ podle § 501 občanského zákoníku. V tom případě předchozí odstavce neplatí! Prodávající pak odpovídá za vady pouze tehdy, pokud v popisu aukce uvedl nějakou vlastnost, kterou předmět ve skutečnosti nemá. Za nic jiného prodávající neručí. Využití této formulace a vymínění si uzavření kupní smlouvy na předměty z internetové aukce „jak stojí a leží“ podle § 501, jsou ovšem sporné. Toto ustanovení bylo do zákona zapracováno pro prodej větších a těžce popsatelných celků, které nejsou přesně definovány druhem, množstvím, rozsahem apod. (v aukcích by to mohl být například „kufr plný věcí“ bez přesného určení, o jaké jednotlivé věci se jedná). Jsou-li ale věci (zde předměty v aukcích) jasně definovány (jak to ostatně pravidla aukčních systémů vyžadují) individuálně (konkrétní a jedinečný předmět) nebo alespoň druhově, množstevně apod., je na pováženou, zda je vůbec lze prodávat „jak stojí a leží“. Právní formulace „jak stojí a leží“ je totiž jiným výrazem pro „hromadně, úhrnně“ označené věci. Většina soudů rozhoduje o neuplatnitelnosti ustanovení § 501 v případě, že je určeno, na jaký přesně předmět a v jakém množství byla kupní smlouva uzavřena. Pokud prodávající v aukci uvede, že předmět prodává „jak stojí a leží“ podle § 501 občanského zákoníku, měl by si být vědom toho, že jde o výhradu spornou a v případě, že by se kupující domáhal práv u soudu, mohl by být (a s největší pravděpodobností by také byl) prodávající odpovědný za vady, jako by byla kupní smlouva uzavřena podle § 588 až § 610 občanského zákoníku.

Předchozí odstavce lze shrnout také takto:

Kupující má právo na slevu (nikoli na odstoupení od smlouvy) pokud prodávající v popisu aukce na vady neupozornil, ale zároveň nenapsal, že je daný předmět bez vad nebo nenapsal, že má předmět nějaké vlastnosti, které ve skutečnosti nemá.

Kupující má právo od kupní smlouvy odstoupit v případě, že je předmět neupotřebitelný dodatečně zjištěnou a v aukci nepopsanou vadou, v případě, že u aukce bylo napsáno, že je předmět bez vad a v případě, že podle popisu aukce měl mít předmět nějakou vlastnost, kterou nemá.

Výhrada, že je předmět prodává „jak stojí a leží“ podle § 501 občanského zákoníku se vztahuje pouze na věci, které nejsou přesně definovány alespoň druhem, množstvím, rozsahem apod., u předmětů jasně definovaných je použití této výhrady sporné a s největší pravděpodobností u soudu neobstojí.

Lhůty

Vady by měl kupující prodávajícímu vytknout (lidově „reklamovat“) bez zbytečného odkladu, nejpozději ale do 6 měsíců od převzetí předmětu (u krmiv pouze do 3 týdnů a u zvířat do 6 týdnů). Pokud se u prodávajícího nedomůže svých práv, může se obrátit na soud, ale pouze za podmínky, že „reklamoval“ v uvedených lhůtách. Viz § 599 odst. 1 občanského zákoníku.

Nároky kupujících při odstoupení od smlouvy

Kupující má právo chtít po prodávajícím všechny přiměřené náklady, které pro uplatnění svých práv v souvislosti s odpovědností za vady měl. K těmto nákladům patří například náklady na prověření technického stavu věci, náklady na poštovné (zpět prodávajícímu), na doručení věci k opravě. Náklady na odstranění vady sem ale nepatří. Viz § 598 občanského zákoníku.
I tyto náklady má kupující možnost vymáhat soudně, pokud je oznámí prodávajícímu ve stejné lhůtě, jako vady samotné.

Kupující má také možnost požadovat po prodávajícím náhradu škody, která mu případně vznikla v souvislosti s vadou předmětu, která nebyla prodávajícím v popisu aukce uvedena. Viz § 600 občanského zákona. Ani sem však nepatří náklady na odstranění vady. Škodou ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí například škoda na životě a zdraví nějaké osoby nebo škoda na jiném majetku, která vznikla vinou vady koupeného předmětu. Často jde například o poškození nějakého přístroje vadnou součástkou, kterou kupující dokoupil a odborně instaloval – čili vadou samotné součástky, nikoli vadnou instalací, a to jen v tom případě, že tato vada nebyla uvedena v popisu aukce.

Jak to tedy je s náklady na opravu vadného předmětu (na odstranění vady)? Má-li kupující nárok na přiměřenou slevu (viz výše), je už vlastně tato sleva jistou formou úhrady na odstranění vady. Kupující i prodávající by už proto měli při jednání o výši slevy vzít tuto okolnost do úvahy. Zákon, samozřejmě, nezakazuje, aby se kupující a prodávající dohodli i nad rámec zákonných povinností, v tomto případě na tom, jak a na čí náklady bude vada odstraněna. Zvlášť bych chtěla zdůraznit, že by mělo jít o vzájemnou dohodu, nikoli o svévolné jednání kupujícího a jeho následné vymáhání nákladů na opravu od prodávajícího. Má-li kupující nárok na odstoupení od smlouvy, je bezpředmětné mluvit o jakýchkoli nákladech na opravu.

Má kupující nárok na vrácení i těch nákladů na dopravu, které mu vznikly koupí vadného předmětu, pokud pro vadu od kupní smlouvy odstoupil? Tedy má kupující nárok na vrácení nákladů na dopravu předmětu z aukce? Jistě. Odstoupením od smlouvy se tato smlouva od počátku ruší (§ 48 odst. 2 občanského zákoníku) a každý z účastníků smlouvy je povinen druhému vrátit všechno, co podle zrušené smlouvy dostal (§ 457 občanského zákoníku). Kupující vrací prodávajícímu předmět z aukce včetně všech dodatků a doplňků, prodávající vrací kupujícímu celou přijatou částku, čili cenu a jakékoli další příplatky a poplatky.

Doporučení při uplatňování práv z odpovědnosti za vady

Upozorňuji, že tato část je opravdu spíše doporučující.

Kupující

Optimální postup při zjištění nějaké vady na předmětu z aukce, pokud požadujete slevu, by měl být následující. Napsat prodávajícímu mail s přesným popisem vady (jak se projevuje, kde přesně se vyskytuje, kdy a za jakých okolností se vyskytla apod.), vhodné je připojit i fotografie poškození (pokud je lze udělat), přidat vlastní představu řešení reklamace (takovou, která bere do úvahy vaše práva), připsat i to, že budete požadovat přiměřené náklady, které budete mít s řešením této reklamace a je-li to možné, už náklady vyčíslit (většinou by mohlo jít o poštovné zpět k prodávajícímu, pokud půjde o odstoupení od smlouvy). Samozřejmě je třeba do mailu uvést i vaši identifikaci (nejlépe přezdívka z aukčního systému, jméno, příjmení, kontaktní údaje) a identifikaci předmětu (nejlépe název aukce, číslo aukce, alespoň přibližné datum konce aukce). Mail je třeba odeslat co nejdříve, nejdéle ve lhůtách, které jsou napsané výše v kapitolce Lhůty (běžně 6 měsíců, krmiva 3 týdny, zvířata 6 týdnů). Tento mail si, samozřejmě, archivujte. Ještě lepší je takovou reklamaci poslat písemně doporučeným dopisem (pro případ pozdějšího domáhání se práv u soudu je to průkaznější doklad).

Chcete-li a máte-li právo odstoupit od smlouvy, měl by mít mail (nebo raději doporučený dopis) podobný obsah, jako u žádosti o slevu: popis a případně fotografie vad, přesná identifikace předmětu a vás. Dále by tam mělo být jasně uvedeno, že odstupuje od kupní smlouvy a že budete požadovat přiměřené náklady, které budete mít s řešením této reklamace (opět je nejlepší je rovnou vyčíslit). Lhůty jsou stejné jako v případě uplatňování slevy.

Bude-li prodávající reagovat, pak je další postup už na vaší dohodě (se zohledněním vašich práv a povinností prodávajícího).

Nebude-li prodávající reagovat do přiměřené doby (běžně je to 30 dnů), můžete se obrátit na provozovatele aukčního systému nebo se obrátit na soud (provozovatel aukčního systému vám stejně nejspíš doporučí pouze toto řešení a sám se tím zabývat nebude).

Budete-li prodávajícímu předmět doručovat zpět (k výměně, k opravě, vracet pro odstoupení od smlouvy), doporučuji se s prodávajícím předem domluvit na tom, jak mu předmět doručíte a za jaké náklady. Nezapomeňte, že máte nárok pouze na přiměřené náklady. Rozhodně nedoporučuji bez jakékoli dohody odesílat předmět na dobírku. Prodejce jej není povinen přijmout, protože nemá tušení, že mu posíláte něco v souvislosti s odpovědností za vady.

Budete-li chtít nechat prověřit technický stav předmětu (většinou u elektroniky, počítačů, mobilů apod.) je lepší si to předem dohodnout s prodávajícím, i když ze zákona máte v případě oprávněného vytknutí vad nárok i na náhradu těchto nákladů. Praxe ukazuje, že v tomto případě bývá někdy nesnadné domoci se tohoto práva. A nezapomeňte, že i v tomto případě by mělo jít o náklady přiměřené – je-li hodnota předmětu v řádu stokorun a prověření technického stavu vyjde na tisícikoruny, je pravděpodobné, že byste s tímto nárokem neuspěli ani u soudu (zvláště v případě, že by prodávající uvedl, že byl připraven akceptovat odstoupení od smlouvy). Vždy je třeba posuzovat přiměřenost.

Nezapomeňte také na to, že ne všechno jsou vady. U starších předmětů není vadou jejich přiměřené opotřebení.

Způsobí-li vám vadný předmět škodu, je vhodné její náhradu u prodávajících uplatňovat co nejdříve. Nezapomeňte ale, že je třeba dokázat, že škodu způsobila vada předmětu (například znaleckým posudkem).

Prodávající

Jako prodávající je pro vás výhodnější postupovat v souladu se zákonem a oprávněné vady uznat. V případě dražších předmětů by opravdu mohlo hrozit, že se bude kupující domáhat svých práv soudně, a to by pro vás mohlo být výrazně dražší, než uznání oprávněných výtek na vady předmětu. Samozřejmě nemusíte uznávat takové vady, které jste v aukci popsali nebo takové vady, které jsou spojeny s přiměřeným stavem předmětu vzhledem k jeho stáří.

Na vytknutí vad (lidově „reklamaci“) je lepší reagovat co nejdříve.

Nemusíte kupujícím slibovat více, než to, na co mají ze zákona právo.

Doporučuji se s kupujícím domluvit co nejdříve na tom, kdo a za jakých podmínek provede zjištění technického stavu předmětu.

Nejste povinni hradit kupujícím opravu vady, pokud jste se tak předem nedohodli. Budete-li se chtít s kupujícím domluvit, že místo slevy mu uhradíte opravu, doporučuji také předem domluvit veškeré podrobnosti, včetně nákladů na opravu.

Nezapomeňte, že nemusíte přijmout zásilku (jakoukoli, nejen na dobírku), aniž víte, že jde o předmět, u kterého kupující uplatňuje nároky z vaší odpovědnosti za vady. Pokud o tom ale víte a na vrácení předmětu k vám jste se s kupujícím dohodli, zásilku jistě přijmete.

Poskytnete-li slevu, má i přesto kupující nárok na náhradu nutných výdajů (v tomto případě jedině snad zjištění technického stavu) a případné škody (po jejím řádném doložení).

V případě odstoupení od smlouvy, vracíte kupujícímu vše, co vám zaplatil (tedy i náklady na dopravu k němu, čili celou částku, která vám byla připsaná na účet), plus náhradu nutných výdajů (především přiměřenou cenu za dopravu předmětu zpět k vám a případně za zjištění technického stavu), plus případně náhradu škody (po řádném doložení).

Nezapomeňte, že kupující má nárok na přiměřené náklady, které měl v souvislosti s vaší odpovědností za vady.

Nezapomeňte, že kupní smlouvy podle § 501 jsou v případě aukcí sporné a pokud by kupující uplatňoval své nároky u soudu, nejspíše by uspěl.

Odpovědností za vady v případě prodeje typu „podnikatelé spotřebitelům“ se věnuji v druhé části tohoto článku.

Vybraná ustanovení zákonů

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb. (část), zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995, zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., 136/2002 Sb., 320/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 135/2002 Sb. (část), zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 278/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.

HLAVA ČTVRTÁ
Právní úkony

§ 34

Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

§ 35

(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží kvůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

§ 36

(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.

(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.

(3) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

(4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch.

(5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

§ 37

(1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

(2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

(3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.

§ 38

(1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

(2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

§ 39

Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

§ 40

(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.

(2) Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně.

(3) Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.

(4) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

(5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.

§ 40a

Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 55, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.

§ 41

Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

§ 41a

(1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.

§ 42

Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.

Smlouvy

§ 43

Účastníci jsou povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů.

Návrh na uzavření smlouvy

§ 43a

(1) Projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen “návrh”), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí.

(2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i když je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem.

(3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osobě, které je určeno, dříve, než tato osoba odeslala přijetí návrhu.

(4) Návrh nemůže být odvolán

a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo

b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost.

§ 43b

(1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká

a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí,

b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu nebo

c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli.

(2) Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z jeho obsahu vyplývá něco jiného.

(3) Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v dopisu, od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředky umožňujícími okamžité sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy návrh dojde osobě, které je určen.

Přijetí návrhu

§ 43c

(1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu.

(2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

(3) Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a to ústně nebo odesláním zprávy.

(4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřují přijetí návrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došly navrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem, má pozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrh za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.

§ 44

(1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.

(2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy.

(3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou.

§ 45

(1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

(2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel použil nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje se podle ustanovení o omylu (§ 49a).

§ 46

(1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

(2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.

§ 47

(1) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.

(2) Nebyl-li podán do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.

§ 48

(1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

§ 49

Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.

§ 49a

Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

§ 50

(1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel.

(3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela.

§ 50a

(1) Účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech.

(2) Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

(3) Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

§ 50b

Ustanovení § 50a se použije přiměřeně i na smlouvy, kterými se účastníci dohodli, že obsah smlouvy bude ještě doplněn, pokud přitom dali nepochybně najevo, že smlouva má platit, i kdyby k dohodě o zbytku obsahu smlouvy nedošlo.

§ 51

Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

ČÁST ŠESTÁ
Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení

HLAVA PRVNÍ
Předcházení hrozícím škodám

§ 415

Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

§ 417

(1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení.

(2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

§ 418

(1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

(2) Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.

§ 419

Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena.

HLAVA DRUHÁ
Odpovědnost za škodu

ODDÍL PRVNÍ
Obecná odpovědnost

§ 420

(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

(2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

§ 420a

(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.

(2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena

a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti,

b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí,

c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.

(3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného.

ODDÍL DRUHÝ
Případy zvláštní odpovědnosti

§ 421

Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

§ 421a

(1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání
§ 422

(1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.

(2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

(3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

§ 423

Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.

Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům
§ 424

Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

ODDÍL TŘETÍ
Společná ustanovení o náhradě škody

Společná odpovědnost

§ 438

(1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně.

(2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody.

§ 439

Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

§ 440

Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu postih.

Zavinění poškozeného
§ 441

Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

Způsob a rozsah náhrady
§ 442

(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

(2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

(3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

§ 443

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

§ 444

(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to

a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,

b) každému dítěti 240 000 Kč,

c) každému rodiči 240 000 Kč,

d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,

e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,

f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.

§ 445

Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

§ 446

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

§ 447

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu.

(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.

(3) Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode dne, kdy měla skončit povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,

a) po dobu, o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání prodloužila jeho povinná školní docházka, studium nebo příprava pro povolání,

b) po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,

c) po dobu trvání invalidity vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání,

d) po dobu trvání částečné invalidity vzniklé v souvislosti s úrazem nebo nemocí z povolání, nebo byl-li v této souvislosti uznán osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.

(4) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.

§ 447a

Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu.

§ 448

(1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.

(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 447 odst. 2.

§ 449

(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

(2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.

(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

§ 449a

Budoucí nároky podle ustanovení § 445 lze odškodnit jednorázově na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle § 446 až 449.

Snížení náhrady
§ 450

Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila; přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.

HLAVA TŘETÍ
Bezdůvodné obohacení

§ 451

(1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

(2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

§ 454

Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

§ 455

(1) Za bezdůvodné obohacení se nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy.

(2) Rovněž se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění za hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami a vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených; u soudu se však těchto plnění nelze domáhat.

§ 456

Předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

§ 457

Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

§ 458

(1) Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

(2) S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře.

(3) Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.

§ 459

Je-li povinen předmět bezdůvodného obohacení vydat ten, kdo nebyl v dobré víře, může soud rozhodnout, že lze právo uspokojit i z věcí, kterých z bezdůvodného obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na vydání předmětu bezdůvodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

ČÁST OSMÁ
Závazkové právo

HLAVA PRVNÍ
Obecná ustanovení

ODDÍL PRVNÍ

§ 488
Závazkový právní vztah

Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.

Vznik závazku

§ 489

Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.

§ 490

Vznik smluv, kterými se zakládají závazky, se řídí ustanoveními § 43 a násl., pokud dále není stanoveno jinak.

§ 491

(1) Závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv.

(2) Na závazky vznikající ze smluv v zákoně neupravených je třeba použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud samotná smlouva nestanoví jinak.

(3) Na závazky ze smíšené smlouvy je třeba přiměřeně použít ustanovení zákona upravující závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná smlouva nestanoví jinak.

§ 492

Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky, vznikající na základě jiných skutečností upravených v zákoně, není-li zvláštní úpravy.

§ 493

Závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Obsah závazků

§ 494

Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

§ 495

Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod závazku, s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo jiných cenných papírů, pro které je zákonem stanoveno, že věřitel tuto povinnost nemá.

§ 496

Není-li jakost výslovně sjednána, je dlužník povinen plnit určité množství věcí určených v průměrné střední jakosti.

§ 497

Každý z účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba jen částečné plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li odstupné.

§ 498

Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako na zálohu.

Odpovědnost za vady

§ 499

Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady.

§ 500

(1) Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

(2) Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.

§ 501

Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovně vymínil.

§ 502

(1) Zákon, jeho prováděcí předpis, dohoda účastníků nebo jednostranné prohlášení zcizitele mohou stanovit, ve kterých případech se odpovídá za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po splnění.

(2) Účastníci mohou též dohodnout odpovědnost za vady, které se vyskytnou do stanovené nebo sjednané doby od splnění nebo odpovědnost podle přísnějších zásad, než stanoví zákon. O takové dohodě vydá povinná osoba oprávněné osobě písemné potvrzení (záruční list).

§ 503

Chce-li nabyvatel uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, protože si třetí osoby činí nárok na věc, musí to bez zbytečného odkladu oznámit svému předchůdci. Neučiní-li tak, neztratí sice svůj nárok z odpovědnosti za vady, ale jeho předchůdce může proti němu uplatnit všechny námitky, které nebyly uplatněny proti třetí osobě.

§ 504

Nabyvatel může uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo zanikne.

§ 505

Jde-li o vady, za které se odpovídá podle § 502, je třeba vadu vytknout nejpozději do uplynutí stanovené záruční doby.

§ 506

(1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci, je povinen věc uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.

(2) Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze, může ji nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

§ 507

(1) Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy. Jinak se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy nebo doplnění toho, co chybí.

(2) Práva vyplývající z odpovědnosti za vady mohou být při jednotlivých závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta účastníky jinak.

§ 508

Nárok z odpovědnosti za vady je třeba uplatnit u soudu v obecné promlčecí době (§ 101), která počíná plynout ode dne, kdy nabyvatel vytkl vady u zcizitele.

§ 509

(1) Oprávněný má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady. Toto právo je třeba uplatnit u povinného nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí doby, ve které je třeba vytknout vady; jinak právo zanikne.

(2) Na běh promlčecí doby určené k uplatnění práv u soudu se přiměřeně použije § 508.

§ 510

Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu škody, která z vady vznikla.

§ 583
Neuplatnění práva

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

§ 584
Splynutí

Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon jinak.

Narovnání

§ 585

(1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.

(2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného závazku.

(3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.

§ 586

(1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat.

(2) Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě, že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání narovnání neměla.

§ 587

I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá vzájemná práva, týkají se tyto účinky pouze právního vztahu, v němž vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů.

HLAVA DRUHÁ
Kupní a směnná smlouva

ODDÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení o kupní smlouvě

§ 588

Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

§ 589

Cenu je třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a.

§ 590

Není-li dohodnuto jinak, přechází na kupujícího nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě, včetně užitků, současně s nabytím vlastnictví. Jestliže nabude kupující vlastnictví dříve než dojde k odevzdání předmětu koupě, má prodávající až do odevzdání práva a povinnosti schovatele.

§ 591

Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou účastníci povinni plnit bez zbytečného odkladu. Prodávající je oprávněn odevzdání předmětu koupě odepřít, nezaplatí-li kupující cenu včas. Odesílá-li se předmět koupě na místo plnění nebo určení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout.

§ 592

Je-li kupující v prodlení s převzetím, může prodávající předmět koupě uložit na náklad kupujícího ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele nebo jej může po upozornění prodat na účet kupujícího. Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze a není-li na upozornění čas, upozornění není nutné.

§ 593

Není-li dohodnuto jinak, nese náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě, zejména náklady měření, vážení a balení, prodávající a náklady spojené s převzetím kupující; je-li věc odesílána na místo, které není místem splnění, nese náklady odeslání kupující.

§ 594

Má-li prodávající předmět koupě odeslat na místo splnění nebo určení, platí, že věc byla předána v době, kdy byla předána k přepravě, pokud nebylo dohodnuto jinak.

§ 595

Tomu, kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno.

§ 596

Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit.

§ 597

(1) Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit.

(2) Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.

§ 598

Kupující má právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.

§ 599

(1) Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, do tří týdnů a jde-li o vady zvířat, do šesti týdnů od převzetí věci.

(2) Právo na náhradu nutných nákladů může kupující uplatnit u soudu, jen jestliže náklady prodávajícímu oznámí ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

§ 600

Uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody.

ODDÍL DRUHÝ
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě

§ 610
Jiná vedlejší ujednání

(1) Účastníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná vedlejší ujednání mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou.

(2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, zanikají tyto výhrady a podmínky nejpozději uplynutím jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, jestliže je prodávající v této lhůtě neuplatnil.

Odkazy

Občanský zákoník